Dočkáme se někdy skutečné české kávy?

Jak jistě mnozí z vás ví, káva je plodem kávovníku, resp. jeho části, který roste na nejrůznějších místech naší planety.

Čas od času mi někdo položí otázku, proč se káva nepěstuje u nás v Čechách. Vězte, že odpověď je vskutku jednoduchá, nicméně, než k ní dojdeme, pojďme si říci o kávovníku něco více.

Kávovník (Coffea) je rod dvouděložných rostlin z čeledi mořenovité. Zahrnuje asi 100 druhů stromů a keřů pocházejících z Afriky, Madagaskaru a Maskarénských ostrovů. Některé druhy, zejména kávovník arabský (Coffea arabica) a kávovník statný (Coffea canephora – jenž je u nás označován pojmem robusta ), představují v globálním měřítku významné plodiny.

Kávovníky jsou stálezelené keře nebo menší stromy se vstřícnými nebo výjimečně přeslenitými (po 3) jednoduchými listy. Většinou se dorůstají do výšky 5-10 m a plodí po 3-5 letech. Ve Vietnamu, který je tím nejvýznamnějším pěstitelem robusty však nejsou vyjímkou stromy, které dorůstají vzrůstu i 18 metrů.

Květy kávovníků jsou oboupohlavné a pravidelné. Stejně jako listy jsou hodně podobné naší „české“ třešni, přičemž samotné plody jsou červené, žluté, oranžové, modré nebo černé peckovice, které jsou výrazně dužnaté. Peckovice, nebo-li kávová třešinka obsahuje obvykle 2 pecičky, každá z nich obsahuje jediné semeno.

Kávovníkům se daří v tropickém pásu do 2 000 m n. m., ale optimální podmínky pro jejich růst tvoří nadmořská výška 1 250-1 500 m a také průměrné teploty nad 17 °C, minimální teploty by neměly klesat pod 5 °C a to je právě ten důvod, proč nelze ve větším měřítku pěstovat kávovník u nás.

Kávová třešinka dozrává v průběhu 10 – 18 měsíců a naše klima tak neumožňuje plné a kvalitní dozrání.

Přesto vše se na znojemsku před nedávnem rozjel projekt, v jehož rámci byly vysázeny kávovníky na ploše o rozloze 20 hektarů. Údajně se má jednat o odrůdu, jejíž zrání by mělo vyžadovat méně než je oněch 10 měsíců. Kávovník obecně potřebuje od vysazení k první sklizni cca 4 roky a tak lze očekávat, že první skutečně české kávy bychom se mohli dočkat v průběhu příštích dvou let.

Lidé dnes dokáží, v rámci hydroponie, vypěstovat rajče z kapky vody, tak proč by se u nás nemohla pěstovat i káva? Otázkou však zůstává jaká bude její chuť, její kvalita a také to, jak moc bude v budoucnu takové pěstování možné v širším měřítku. I ta nejlepší sklizeň, která vyžaduje ideální klimatické podmínky po celou dobu zrání, poskytne z plochy 20 hektarů jen „pár desítek“ kávových žoků.

Buď jak buď tento projekt je velice ambiciózní a my mu fandíme. O tom jak to celé dopadlo si povíme až za pár měsíců.

Do té doby si dejme šálek třeba pravé brazilské s farmy Sao Francisco, kterou máme v lednu jako „kávu měsíce“.

S přáním dobrých dnů

Josef Hora
Rodinná pražírna výběrové kávy, Šafaříkova ulice, Kroměříž.
www.kava-kromeriz.cz